Konec Čechů na MS: Končí éra Radima Rulíka, trenéra, který vrátil Česku zlatou hokejovou horečku

Český tým na mistrovství světa dohrál a spolu s ním končí i jedna výrazná kapitola posledních let. U národního týmu se loučí trenér Radim Rulík. Muž, který českým fanouškům připomněl, jaké to je stát u obrazovky, řvát na hokejisty jako na vlastní děti a pak se dojímat u hymny tak, že by se za to nestyděl ani závěr romantického filmu.

 

Domácí mistrovství světa v Praze a Ostravě se proměnilo v hokejovou horečku, která zachvátila celou republiku. Fanoušci znovu věřili. Haly bouřily. Hospody praskaly ve švech. A kdo tvrdí, že při finále neztratil hlas, ten buď nefandil, nebo je podezřele silný jedinec. Česko tehdy pod Rulíkovým vedením získalo zlato. První po dlouhých čtrnácti letech. A právě tenhle moment už Rulíkovi nikdo nevezme. I kdyby se teď po konci na šampionátu hodnotilo cokoliv, zlatá Praha zůstane zapsaná tučným písmem. Byla to euforie, která spojila republiku. Taková ta vzácná chvíle, kdy se nehádáme o politiku, počasí ani o to, jestli patří ananas na pizzu. Prostě jen fandíme.

 

Rulíkův konec u národního týmu byl oznámen už před šampionátem. S realizačním týmem se rozhodl nepřijmout nabídku na pokračování. Teď se jeho reprezentační mise uzavírá definitivně. A i když poslední turnaj neskončil medailí, jeho éra se bude hodnotit hlavně přes to největší. Přes zlato. Přes domácí mistrovství. Přes večery, kdy se z hokeje znovu stala celonárodní událost. Po Rulíkovi přebírá národní tým Zdeněk Moták, kterému má asistovat Pavel Gross. Takže hokejový kolotoč jede dál. Jen se mění člověk za volantem.

 

Fanoušci ale nemusí smutnit dlouho. Další velká šance se blíží. Mistrovství světa v hokeji 2027 se uskuteční v Německu, konkrétně v Düsseldorfu a Mannheimu, a hrát se bude od 14. do 30. května 2027.

A to zní jako plán. Německo je blízko, hokej bude kvalitní a českých fanoušků tam nejspíš dorazí tolik, že se domácí budou chvíli ptát, jestli omylem nehostí šampionát v Pardubicích.

Rulíkova kapitola končí. Ale český hokej jede dál. A jestli nás něco naučila zlatá Praha, tak to, že někdy stačí jeden turnaj a celá země zase chytne hokejovou horečku.